Vážené kolegyně, vážení kolegové,
rozhodli jste se učit podle našich učebnic „CHCETE MLUVIT ČESKY?“. Máme z toho velkou radost. Zde vám předkládáme metodické návody a postřehy, stejně jako rozšiřující materiály a další náměty pro výuku češtiny. Budeme rády, sdělíte-li nám své zkušenosti, popř. co ještě v této příručce postrádáte.
ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA K PRÁCI S UČEBNICÍ
Od úvodní lekce se snažíme studenty naučit POSLOUCHAT, MLUVIT A REAGOVAT. Tomu přizpůsobujeme učební metody.
Naše učebnice je rozdělena do 15 lekcí, každá lekce má oddíl A a B. Lekce začíná novou slovní zásobou. Tou však nezačínáme. S novými slovy se studenti průběžně seznamují, ať už je to v probírání gramatických jevů, v konverzacích nebo textech.
Když se objeví neznámá slova, vyučující je buď přeloží do zprostředkujícího jazyka sám, nebo si je student najde sám ve slovníčku lekce. Po probrání celé lekce se student vrátí ke slovníčku a zjistí, že zná už buď všechna, nebo jejich velkou část. To je hodně motivující, studenti tak mají dobrý pocit, že se hodně naučili. Navrhujeme označit si ještě neosvojená slova barevně.
Gramatiku může vysvětlit vyučující (v prvních lekcích ještě zprostředkujícím jazykem), nebo si z příkladů napsaných např. na tabuli nebo z krátkých konverzací (obsahuje je každá lekce po gramatické pasáži) studenti odvodí poznání gramatického jevu sami (pochopitelně za pomoci učitele).
Důležité je, o jaký typ kurzu jde a kolik hodin týdně máte k dispozici. Pokud je to kurz s cílem, aby se studenti naučili pouze domluvit se česky, stačí si osvojit pouze základní (nejužívanější) gramatické struktury. Např. lokál singuláru na str. 41 a už ne na str. 42-43. Pro německy mluvící studenty je však typické, že chtějí vědět, proč to či ono tak je. Nespokojí se např. s naučeným tvarem „v Praze“, ale potřebují být seznámeni s konsonantickými změnami (zde: h > z).
Při procvičování probraného jevu je samozřejmá zásada užívat ho ve větách, otázkách, zahrnout ho okamžitě do konverzačních témat.
Cvičení je v učebnici a v Pracovním sešitu mnoho, od jednoduchých po složitější. Učit se mluvit česky bohužel znamená memorovat mnoho flektivních koncovek, a to i v případě, že je naším cílem jen co nejrychlejší domluva, tedy když seznamujeme studenty pouze se základními gramatickými jevy. Proto dáváme prostor drilovým cvičením. Užíváme je poté jako základní stavební kameny konverzace.
Doporučujeme klasickou práci s cvičením, kdy studenti čtou z učebnice, omezit na 1 až 2 cvičení během jedné hodiny. Osvědčilo se, když další cvičení studentům zadáváme při zavřených učebnicích. Je to obtížnější, ale studenti si brzy na tento typ výuky zvyknou. Naučí se tak reagovat na mluvenou řeč, což je u cizího jazyka to nejtěžší.
Učebnice obsahuje spíše cvičení k upevňování gramatických jevů, konverzační cvičení najdete v Pracovním sešitu. Cvičení lze zadat též jako domácí přípravu, v učebnici i Pracovním sešitu jsou jejich řešení uvedena v Klíči.
S textem (každá lekce má dva) začínáme po lexikální a gramatické přípravě pracovat podle poslechu - buď čte vyučující, nebo posloucháme audionahrávku. Bližší postupy najdete u každé lekce.
Konverzaci (barevně vyznačené krátké dialogy) lze připravit doma (jejich překlady z lekcí 1 – 6 jsou v Klíči). Učebních postupů je několik:
Ptá se vyučující - student odpovídá, studenti pracují ve dvojicích (jeden se ptá, druhý odpovídá), nebo čtou všichni - skupinu můžeme rozdělit na dvě poloviny, jedna čte otázky, druhá odpovědi. Potom se při zavřených učebnicích vyučující znovu ptá a studenti odpovídají už volně (co chtějí).
U konverzačních témat použijeme fráze z oddílu "Co říkáme" na str. 353 učebnice. Student si vždy vybere, co je pro něj vhodné.
Pro Mluvní cvičení (jsou na konci lekcí 1 – 12) je důležité, aby student měl k dispozici audionahrávku. Cvičení by měl tak dlouho poslouchat, až jim bude dokonale rozumět. Vyučující se pak v kurzu ptá (při zavřených učebnicích) rychlejším tempem a student odpovídá - nikoliv však celou větou, jak je uvedeno v učebnici, jen rychlou reakcí. Např. "Petr je doma, nebo ve škole?" - "Doma".
Od úvodní lekce se vyučující musí snažit studenty naučit poslouchat, mluvit a reagovat, to znamená co nejméně jen číst, překládat a dosazovat správné tvary.
Vyučující mluví co nejméně. Studenty postupně naučíme rozumět jednoduchým pokynům - např. „zavřete, otevřete knihu, pište, opakujte“ ap. Naučíme je také reagovat, když něčemu nerozumějí - příklady jsou v učebnici na str. 357.
I při početnější skupině se snažíme nechat mluvit všechny studenty. Proto vytváříme několik menších skupin, každá pracuje samostatně. Zase je učebních postupů několik: Jedna skupina si připravuje úkol (např. konverzaci), druhá už mluví, potom se vystřídají. Mohou mluvit všechny skupiny najednou, připravily-li si např. konverzaci. Nestačíme tak sice pozorně vyslechnout všechny mluvící, ale jde nám o srozumitelnost sděleného - a kontrolou toho je, že si konverzující vzájemně rozumí.
Ještě poznámka k jazykovým hrám: Pokud jsou to rozřazovací hry, dbáme, aby studenti s menšími znalostmi nebyli vždy první vyřazeni nebo naopak zase poslední. Rychle tak ztrácejí motivaci a většinou končí. Je-li někdo výrazně introvertní s nechutí či neschopností se zapojovat do jazykových her a konverzačních situací, nenutíme ho.
S velice kladnou odezvou se vždy setkalo zařazení nějaké události z ČR na začátku hodiny, zpočátku jen český titulek okomentovaný zprostředkujícím jazykem, později vše v češtině. S českými novinami pracujeme průběžně: můžeme vystřihnout titulky vztahující se např. k osvojovanému gramatickému jevu či k probranému tématu (viz níže u každé lekce).
Výuku lze zahájit krátkým pojednáním o češtině (str. 13). Tady je dobré zdůraznit rozdíly od cizího jazyka i shody s cizím jazykem.
Než začneme pracovat s učebnicí, projdeme se studenty učebnici - Úvod, rozdělení do 15 lekcí, Co říkáme, Veřejné nápisy, gramatické tabulky, velmi důležitý Klíč (str. 373) a česko-cizojazyčný slovníček.
ÚVODNÍ LEKCE
Začneme vokály, dbáme na to, aby dlouhé byly doopravdy vyslovovány dlouze, dvojhláskami (str. 9) a pokračujeme tvrdými, měkkými a neutrálními souhláskami.
Pro zpestření přidáváme k tvrdým souhláskám vokály, např. a - ha, cha ga, ... -o - ho, cho, go, ... atd.
K měkkým přidáváme -e nebo -i - ži, ši, či, ... je, de, te, ....
K neutrálním nejlépe -e. Mohou se říkat i dlouhé samohlásky.
Vyučující si připraví lístky s většími napsanými souhláskami, např. Ž, C, Č, Š, Ř a studenti je musí přečíst.
Lze využít i obměnu: na lístek nebo papír student napíše souhlásku, kterou vyučující vysloví - můžeme kombinovat oba způsoby.
Teprve po probrání str. 10-11 můžeme zopakovat celou abecedu.
Výslovnostní cvičení na str. 11 nemusíme přečíst všechna, nebo celá, záleží na vyučujícím.
Studenti mohou cvičit doma podle audionahrávky.
Ve cvičení Předložky + slovesa (str. 12) nutno dbát na přízvuk na předložce. Při vyslovení předložky, např. na stole, ve škole, může student klepnout na lavici.
Po probrání české výslovnosti mohou studenti číst některé veřejné nápisy na str. 360-362. Vyučující si může připravit i z novin vystřižené krátké zajímavé nadpisy a studenti je podle získaných informací zkoušejí číst.
Pro zpestření výuky můžeme studenty naučit písničku "Holka modrooká, nesedávej u potoka, holka modrooká, nesedávej tam". Potom lze zpívat "Helke medreké, holko modrookó, hilki midriiki, halka madraaká, hulku mudruuků", nebo "nesnese se se sestrou", "kmotře Petře, nepřepepři toho vepře",
Hynek Hanu houpá - houpy, houpy, hou!
Ta kouká a houká - hou a hou a hou. Máma mák na buchty míchá
Mnoho, Hynku, nehoupej buchty, to jejejí pýcha.
a ty, Hano, nehoukej! Budou chutné jako med,
ochutnáme buchty hned.
Studentům básničku přeložíme. Můžeme vybrat jakékoli krátké básně pro děti.
!!! Vyučující může zvolit i obrácený postup:
- začne výslovností na str. 15 - 22 a při jednotlivých jevech vysvětlí krátce systém češtiny. Hlavní je zde správná výslovnost!
Po probrání může student odpovědět na otázky: "Kdo je to? Co je to? Kde je to? Jaké je to?" atd.
Ukazujeme na jiné osoby, věci na stole, ve třídě, ... Ptáme se na jejich vlastnosti, kde stojí, leží, sedí.
Teprve potom přejdeme k pravidlům o české výslovnosti.
Na str. 14 je úvodní konverzace. Studenti trénují s vyučujícím správnou výslovnost. Pokud jsou ve třídě studenti, kteří si tykají, je třeba, aby vyučující napsal na tabuli formy pro tykání. Na str. 353 jsou další pozdravy. Student si může vybrat z oddílu "Jak se máte?" fráze, které by pro byly pro něho vhodné.
LEKCE 1
U každé lekce by měl student vědět, co se naučí - lekce 1, str 23.
V této lekci je téma POKOJ. Vyučující si může připravit lístky s předměty ve třídě a přilepit je na tyto předměty. Ukazuje na jednotlivé lístky a studenti je čtou - tím zopakujeme výslovnost.
Po probrání adverbií místa se ptáme např. "Kde je (stojí, sedí, leží) stůl?". Po probrání rodů připíšeme M, F, N - což dělají studenti podle získaných informací. Nakonec přidáváme i adjektiva. Ze slovíček na str. 24 lze vypsat adjektiva na tabuli, nebo je vyučující už může mít napsané a dopsat další z L2 (str. 40). Vhodné jsou větší plakáty, mohou-li zůstat ve třídě viset. Studenti se pak ptají sebe navzájem.
Nezačínáme slovíčky, ale úvodní konverzací, tam se naučí některé osoby slovesa "být" a "ano", "ne". Potom probereme časování.
U Cvičení si vyučující může vybrat cvičení, která se mu zdají vhodná pro úroveň třídy. Má také k dispozici cvičení v Pracovním sešitu.
Protože prvořadým cílem výuky je mluvení, snažíme se, abychom cvičení jen nečetli, ale abychom je MLUVILI, tzn. že vyučující se ptá (studenti mají zavřené učebnice) a studenti reagují. Před textem by už studenti měli rozumět všem slovíčkům a gramatice. Text nejprve nečtou studenti, ale vyučující, nebo si ho poslechnou nahraný. Studenti reprodukují, čemu rozuměli. Pokud by studenti o některém faktu nemluvili, vyučující se na něj zeptá. Nerozuměl-li tomu faktu nikdo (např. dole leží koberec), vyučující fakt přečte ještě jednou. Můžeme pak ještě jednou přečíst, nebo si poslechnout celý text a teprve potom si studenti otevřou učebnici, nacvičíme správnou výslovnost a studenti se navzájem ptají na jednotlivé informace.
MLUVNÍ CVIČENÍ by si měl student připravit doma podle audionahrávky. Ve výuce se pak ptá vyučující, přičemž studenti mohou odpovídat, co chtějí.
Po skončení celé lekce se můžeme vrátit ke slovíčkům. Buď si je přečteme a studenti si mohou označit slovíčka, kterým ještě nerozumějí, nebo je zapomněli, nebo to zadat jako domácí cvičení.
Studenti mají obvykle radost, že se toho tolik naučili.
Po probrání Lekce 1 by student měl umět:
- pozdravit, říct, jak se jmenuje, kdo je - národnost a profesi (řekne ji česky vyučující), totéž říct o své rodině, jak se má a popsat nějakou místnost.
LEKCE 2
Návod k opakování výslovnosti:
Vyučující si připraví několik vět bez interpunce, např. "Nahore na skrini je hnedy slovnik. Na zidli sedi zena. Ja nejsem Ceska, jsem Nemka." Studenti mají věty před sebou. Vyučující čte věty a studenti doplňují čárky a háčky. Pak kontrola a znovu čtení.
Začneme opakováním adverbií místa - nahoře, dole,... a 6. p. z úvodní lekce a L1 - ve třídě, na stole, na skříni ap., krátké otázky typu "kde je, stojí, sedí, leží kdo, co", zopakujeme tvrdé, měkké a neutrální souhlásky, zdůrazníme, že a, o jsou tvrdé a e je měkké.
Podle úrovně a zájmu studentů lze pro vysvětlení lokativu zvolit:
a) vysvětlení pouze tabulky na str. 41
b) vysvětlení celého lokativu i se str. 42
Student si přitom zapamatuje tvary, které bude nutně potřebovat pro konverzaci - např. stát, bydliště, práci, odpočinek ap.
Velmi důležitá je správná výslovnost předložky se substantivem - při vyslovení předložky může student klepnout na lavici, nebo pro oživení si mohou přinést malý míček a jím při vyslovení předložky bouchnout o podlahu. Tady je dobré napsat všechny známé tvary lokativu na tabuli (nebo na plakát), studenti je čtou z tabule (z plakátu) a hází míčkem.
Konverzaci str. 42 mohou studenti číst ve dvojicích.
Cv. 1, str. 44 číst všichni - dbát opět na výslovnost!
Cv. 2, " vybírají studenti vhodný lokativ, při zavřených učebnicích zopakují s vyučujícím, zde se s překladem setkávají i s minulým časem - byl(a) jsem, lze použít i jiné tvary minulého času - podle zájmu
Konjugace -ám, uju (-uji)
Po vysvětlení časování studenti u slovíček na str. 40 vyhledají slovesa a zařazují je, nejlépe písemně, do 2 sloupečků - tím se naučí časovat i významy.
Z tohoto přehledu určí slovesa, která jsou se 6. p. (odpočívám, pracuju) a se 4. p.
(Zde lze říct, že většina českých sloves, která mají objekt ve 4.p., mají v němčině také 4.p.)
Při akuzativu - 4. p. je nutný dril - koncovky a otázky "koho?co?" se studenti musí naučit zpaměti. Vyučující však musí dobře vysvětlit jednotlivé rody, životnost a neživotnost, měkké a tvrdé souhlásky.
Ve cv. 4, str. 49 se může vyučující přesvědčit, zda student rozumí, proč je ten konkrétní tvar.
Studenti si vezmou opět papír se 2 sloupečky a k jednotlivým slovesům přiřazují objekt ve 4.p., mohou si říkat i jiné objekty, třeba v cizím jazyku, vyučující slovo přeloží a student podle získaných poznatků utvoří 4.p.
Oskenovat z novin vhodnou ukázku.
U přivlastňovacích zájmen, pokud student dá příklad se zájmenem "svůj", jenom upozornit, že v češtině existuje, opravit chybný tvar, ale nevyžadovat ho (str. 51 a vysvětlivky str. 54).
Vyučující ukazuje na různé předměty ve třídě a ptá se, čí jsou.
Konverzaci str. 52 a 53 lze dělat několika způsoby:
a) studenti si ji mohou připravit doma - klíč str. 374
b) studenti si ji připravují ve třídě ve dvojicích - kontrola vyučujícím
c) vyučující se ptá, studenti odpovídají, co chtějí (při zavřených učebnicích)
Texty - Pan Kubát a Pan Weiss
tabulka
Rodina Kubátova Rodina Weissova
pan Kubát pan Weiss
paní Kubátová paní Weissová
syn syn
dcera dcera
Tabulku nadiktuje vyučující studentům. Podle poslechu textu zaznamenávají studenti fakta, která zachytili. Text si můžeme poslechnout 2x, studenti si připisují další informace o členech rodiny. Zkontrolujeme. Lze i podle učebnice doplnit chybějící informace.
Potom srovnáváme obě rodiny: Otcové, matky, dcery a synové. Může se ptát i vyučující. Studentům je dána možnost již souvislejšího proslovu.
V Pracovním sešitě na str. 24 je text "Moje kamarádka Helena" - přečíst ho a pak vyprávět.
Vyučující si připraví otázky na téma RODINA (str. 57 v učebnici). Student si doma připraví souvislé vyprávění o rodině. Návodem mu mohou být otázky v Pracovním sešitě na str. 24, cv.18. Ostatní mu pak dávají doplňující otázky.
Ze str. 58 vysvětlíme studentům vokativ - 5.p. - oslovení. Podle zájmu a úrovně třídy se může vysvětlit celý vokativ - str. 263 lekce 11. Studenti kladou sami sobě, nebo vyučujícmu různé otázky, musí však použít oslovení.
Ve dvojicích přečíst a připravit konverzaci str. 58.
Překladová cvičení - např. str. 58
Lze zadat jako domácí cvičení (klíč str. 375), ve třídě pak při zavřených učebnicích.
Po probrání lekce 2 by student měl umět:
- použít ve všech osobách jakékoli sloveso na -ám a -uju
- " akuzativu u známých sloves i konstrukce "mám rád(a)" a "rád(a)"
- pohovořit, kde někdo nebo něco je, pracuje, nakupuje, odpočívá
- použít i omezeně minulého času
- odpovědět na otázku "čí?"
- oslovit nějakého člověka
- promluvit o své rodině, nebo o rodině kolegy, známého ap.
- říct, odkud je, jaké má zaměstnání
TESTY:
1.Studentům přečteme text Můj přítel
Mám jednoho českého přítele Jana. Studuje na univerzitě v Liberci ekonomii. Rád studuje. Má také praxi ve firmě JEKO. Jeho rodina ale bydlí v Plzni. Je to chytrý a sympatický člověk. Jeho rodinu už také znám, byl jsem o víkendu v Plzni. Má jednu sestru, jmenuje se Jarmila. Jarmila studuje na gymnáziu, ale ne moc dobře. Má ráda sport - tenis a volejbal. Jan nesportuje, má rád sport jen v televizi, a to hlavně fotbal.
Přítel se jmenuje - Jan, Hans, Jára
Studuje ekonomii - v Praze, v Litomyšli, v Liberci
Rodina bydlí - v Liberci, v Plzni, v Písku
Přítel má - jednoho bratra, jednu sestru, nemá bratra ani sestru
Jarmila má ráda - tenis, hokej, golf, volejbal
Přítel má praxi - na fakultě, v nemocnici, ve firmě
2. Doplňte:
velký syn - Pan Novák má ..............................................
velká barevná televiz - Rád(a) se dívám na ...........................................................
česká gramatika - Studujeme ..............................................
šťastný člověk - Mám rád(a) ......................................................
ta sympatická rodina - Vzpomínají na .............................................................
žlutá kniha, modré pero, český slovník - Prodávají .........................................................
rakouský režisér a česká autorka - Poslouchají ....................................
velké červené auto - Šéf má ..............................
solidní německý partner - Naše firma má ......................................................
3. Pracovní kniha str. 25 "Můj přítel" - studenti zapisují podle poslechu:
Přítel se jmenuje ............................... Studuje .............................. Také pracuje .................................
Jeho práce je .................................. Nemá čas ................................. Jeho sestra se jmenuje ..............................
Jeho sestra ...........................................
LEKCE 3
Sdělit studentům, co se v této lekci naučí (str. 59)
Číslovky 0 - 199, hodiny, "Kdy? Jak dlouho?"
Vysvětlíme 2. význam slovesa "stojí".
Pro zpestření si lze opatřit letáky s nabídkou zboží ve supermarketech. Student si procvičí číslovky, naučí se platit v korunách, může i přepočítávat na eura, naučí se i názvy nějakého českého zboží.
Napíšeme na tabuli výraz "koupím si" a "koupil jsem si", který potom použije s akuzativem - např.
"v Hypernově si koupím jednu šlehačku za 13,50" ap.
Studenti se mohou ptát i vzájemně: "Co si koupíš? Co máš rád(a)? Kde nakupuješ? Kdy nakupuješ? Co stojí...?" ap.
Můžeme přidat i čas: odpoledne ve 3 hodiny kupuju v supermarketu rýži. Nakupuju asi 4 hodiny ap. Lze naučit i kilo, deka.
Opatříme si tikety pro Sportku, nebo Lotto - podle našeho diktátu zakřížkují studenti 6 čísel, poté mohou diktovat i studenti, společná kontrola. Příští týden může vyučující přinést tažená čísla a studenti kontrolují.
Vyučující čte souvislou řadu číslovek, např. 20 až 40. Student má před sebou celou tuto řadu napsanou číslicemi a zaškrtává ta čísla, která slyší.
Slovesa -ím, -u
- zdůraznit hlavně nepravidelnou skupinu -u. Pokud mají studenti slovníky, vzít si je do třídy a na konkrétních příkladech ukázat, jak si najdou správné tvary časování. Řeknou si jakékoliv sloveso: už vědí z lekce 0, že máme dokonavá a nedokonavá slovesa. Ve slovníku (ne však v malých kapesních) stojí buď impf., brát - beru, nebo pf. vzít - vezmu. Obě slovesa jsou tedy skupina -u. Pokud tvary vedle slovesa nestojí, je nutno vyhledat tabulku nepravidelených sloves ve slovníku, nebo v učebnici na str. 389.
Text "Můj den"
Lze si po odstavcích poslechnout z audionahrávky, pak reprodukovat. Nakonec celý text čtou studenti. Ptát se, co dělají studenti v uvedenou hodinu. Studenti řeknou nějaké české jméno, např. Tomáš, Hana a celý text se pak převede do 3. osoby - "Co dělá Tomáš? Co dělá Hana?".
Text "Co dělají?"
Můžeme zdramatizovat - otec, Jana, Petr, vypravěč (říká čas - ráno v 7 hodin)
Vyprávět podle obrázků na str. 73.
Obrázek na str. 78 - Pokoj zkusíme popsat ve třídě, potom zadat písemně jako domácí úkol.
Na obrázku můžeme procvičit: umístění předmětů, jejich vlastnosti, činnost osob ap.
Obrázek lze také zdramatizovat:
Já jsem dědeček, sedím v křesle a dívám se na TV, v Tv je zajímavý program, mluví tam ...........
Já jsem otec, sedím na židli, ..........
Já jsem syn Martin, píšu domácí úkol (studuju češtinu ap).
Stejně tak obě ženy. Studenti si ve dvojicích mohou připravit i dialog mezi otcem a matkou.
Studenti se mohou ptát sami sebe na jednotlivé jevy.
Po probrání této lekce by měl student umět:
- vyhledat si ve slovníku všechny formy sloves v prézentu, popř. i v minulém čase
- rozumět ceně v obchodě, na cenu se zeptat
- říct si o nějaké potraviny
- zeptat se na čas a rozumět času
- mluvit o svém režimu dne
TEST
1. Doplňte zájmena:
A: Michale, znáš tam toho pána?
B: Ne, neznám____________
A: A znáš tedy tam tu paní?
B: Ne, taky ________ neznám. Proč?
A: Hledám lektora češtiny. Mám pro ___________ knihu.
B: To je ten pán tam vzadu vlevo. Teď se na ________ dívá.
2.
A: To je _________ auto, paní Kunzová?
B: Ano, to je __________ auto.
A: Pan Novák má syna. _______ syn se jmenuje Milan.
B: Ty máš hezký byt! ___________byt se mi moc líbí.
A: Honzo, máš rád svou (svoji) práci?
B: Ano, mám _________ rád.
A: Poslouchá Herbert našeho lektora?
B: Ano, poslouchá __________.
3. Ke každé denní době napište alespoň 2 větami, co děláte:
ráno -
dopoledne -
v poledne -
odpoledne -
večer -
LEKCE 4
Seznámit studenty s tím, co se v této lekci naučí (str. 79).
Dny - trénujeme hlavně výslovnost, i ve spojení s předložkou "v", "ve".
Ke dni můžeme přidat adjektivum, např. "hezký - hezké pondělí, hezké úterý, ...". Student si tak uvědomí různé rody dnů.
Pak se ptá učitel, např. "Kdy jsi ve škole? Kdy jsi byl v kině? Kdy máš volno?" ap.
Potom studenti říkají, kde byli ten který den, popř. jiné préteritum.
Aspekt - znovu připomeneme, že v češtině existuje, příklady (str. 81-82).
Známá slovesa "jet" a "jít" znovu vyčasujeme v prézentu a naučíme futurum.
Slovesa pohybu jsou vždy spojena s pohybem a s otázkou "kam?" "odkud?".
Nutno zdůraznit "na + Ak" a "do, z(e) + G" (str. 84).
Před výkladem genitivu lze znova zopakovat tvrdé, měkké a neutrální souhlásky.
Pokud jsme vysvětlili významy "do, z, ze", můžeme na tabuli napsat genitivy známých substantiv a opět použít míčků pro nácvik správné výslovnosti, nebo klepnutí do lavice (jako při lokativu).
Z napsaných genitivů studenti utvoří nominativ (1. p) a podle něho mohou sami odvodit pravidla.
Pak příklady studentů - "půjdu, pojedu, vracím se, vrátím se, přijedu, ..."
Může se ptát vyučující, např.: "Půjdete v sobotu do kina?" Student opakuje celou větu: "V sobotu nepůjdu do kina, ale do divadla."
Podle úrovně třídy můžeme zařadit těžší cvičení. Na tabuli, nebo na papír, který okopírujeme, napíšeme:
Který den? V kolik hodin? půjdu (pojedu) do ...................., v(e) ...........................
na na
koupím, uvidím, se podívám na, zaplatím ............................................ a z(e) se vrátím v(e) ...........
Např. Ve středu ve dvě hodiny půjdu do supermarketu, v supermarketu koupím kávu a chleba a ze supermarketu se vrátím ve čtyři hodiny domů.
Jako domácí cv. připravit konverzaci na str. 83 a 85 (klíč str. 377), vyučující se příští hodinu ptá, studenti mohou zase odpovědět, co chtějí.
Z dialogů na str. 83 si mohou studenti ve dvojicích připravit souvislý rozhovor o cestě do Prahy:
Pojedeš v sobotu do Prahy? (Kdy pojedeš do Prahy?) Pojedeš sám? Pojedete tam vlakem?
Vrátíte se ještě dneska? (Kdy se vrátíš? Kdy přijedeš?) Koupíš jízdenky? Kdo to zaplatí? V kolik hodin jede vlak?
Tabulky na str. 86/1 a 97/15 (klíč str. 378 a 379) také jako domácí cvičení.
Modální slovesa naučit významy a časování, správná výslovnost hlavně slovesa "chtít".
Studenti sami dávají příklady, mohou se i navzájem ptát. Z cvičení si může vyučující vybrat, která se mu zdají pro jeho studenty vhodná. Opět se studenti ptají sami sebe, nebo vyučujícího.
Text "Pojedu do Prahy" čte buď vyučující, nebo ho poslouchají z audionahrávky. Text je již delší s více informacemi, je možné vyjmout informace, na které se student má soustředit.
Např. kdo jede do Prahy
odkud pojedeme
který den pojedeme
čím pojedeme
kdy pojedeme
kdo koupí jízdenky
Otázky můžeme buď napsat na tabuli, nebo je studentům nadiktovat, nebo jim je dát okopírované. Je třeba se přesvědčit, zda studenti otázkám rozumějí.
Po přečtení kontrola - každý samostatně zkontroluje své zápisky podle textu, pak kontrola vyučujícím. Vyučující může dát další doplňující otázky, které studenti vyhledají v textu - např.
"Je Plzeň daleko od Prahy? Kde vyhledáme informace, jestli pojedeme vlakem nebo autobusem?
Proč nepojedeme autobusem? Odkud jede vlak do Prahy? Kam chce jít Kateřina v pátek večer?" ap.
Zahrejte si scénku "U pokladny na nádraží".
Při malém počtu studentů ve třídě mohou studenti text podle zápisků reprodukovat, nebo jeho částí.
Dialog "Půjdeš taky do divadla?" přečteme, zeptáme se, čemu studenti nerozumějí. Podle textu cv. 10, str. 96. Dialog můžeme obměnit na vyprávění, co chce dělat Honza a co Kateřina, např.
"Honza má radost, že vidí Alenu. Jde koupit lístky do divadla, kam chce jít s Janou. ..." atd.
"Alena má radost, že vidí Honzu. Jde na metro a pojede metrem na nádraží, protož přijede její kamarádka ze školy. ..." atd
Studenti si mohou připravit podobný dialog podle toho, co si o Honzovi a Aleně pamatují.
Ve dvojicích si studenti připraví následující rozhovor:
A: Ahoj, wie geht es dir?
B: Mir geht es ausgezeichnet. Und dir?
A: Es geht. Ich habe viel Arbeit.
B: Wo arbeitest du jetzt?
A: In der Firma __________ in Tschechien. Kennst du Tschechien?
B: Ich kenne nur ein bischen _________________
A: Da musst du nach Prag fahren, es ist eine schöne alte Stadt.
B: Wir können also übers Wochenende (o víkendu) mit dem Auto nach Prag fahren.
A: Ja, das können wir. Ich freue mich schon. Ahoj.
Oslovení v dopise - str. 267
Probereme se studenty tak, aby mohli napsat krátkou pohlednici.
Mluvní cvičení str. 98-99
Vyučující vysvětlí u každého cvičení, jak chce odpovědět. U cvičení 1 a 3 můžeme od studenta vyžadovat jiný genitiv. Otázky se už snažíme říkat v rychlejším tempu. Studenti neodpovídají celou větou. Př. "Půjdeš do kina, nebo domů? Do kina."
Doma si studenti zopakují slovíčka L 4 na str. 80.
Po probrání této lekce by měl student umět:
Spojit dny se slovesy "jet, jít" v pézentu i futuru "kam? odkud? čím?".
Vyjádřit modalitu - co chce, musí, smí, má, umí, může.
Orientovat se na nádraží, koupit si jízdenku (místenku), zeptat se v informacích na vlak nebo bus.
TESTY
1. Cesta do Brna
Studenti z kurzu češtiny chtějí jet o víkendu do Brna. V kurzu diskutují, kdy a čím pojedou. Pojedou v sobotu ráno v 8 hodin vlakem. V Brně je vlak v 10 hodin. Gerhard půjde ve středu na nádraží a koupí u pokladny jízdenky. Jedna jízdenka do Brna stojí 34 euro. Vlak do Brna jede z nástupiště číslo 3. V sobotu ráno v 7,45 jsou studenti na nádraží, jen Eva tam ještě není. Eva přijde v 7,59, rychle nastupuje a vlak už jede. Studenti se těší na exkurzi.
Čte vyučující, předem si připraví zadané úkoly:
a) Studenti chtějí jet - do Prahy, do Boleslavi, do Brna
b) Vlak jede - 8, 9, 10 hodin
c) Gerhard koupí lístky - ve čtvrtek, v úterý, ve středu
d) Jízdenku koupí - v informaci, v Trafice, u pokladny
e) V sobotu jsou studenti na nádraží - v 7, 15, 7,36, 7,45
f) V 7,45 ještě není na nádraží - Eva, Ela, Edita
2. Napište někomu pohled o tom, kam chcete jet, kdy, čím, s kým, jestli adresát chce jet taky
LEKCE 5
Vzhledem k tomu, že je tato lekce poměrně dlouhá, je dobré tuto lekci rozdělit na několik menších částí, přičemž v každé části bude nějaká informace o dokonavých a nedokonavých slovesech.
Seznámit studenty, co se v této lekci naučí (str. 101).
V této lekci je dobré začít nejdříve číslovkami od 200 - opět dbáme na správnou výslovnost!
Cvičení 1 + 2. Studenti si zaznamenávají vzájemná telefonní čísla, pak kontrola.
Nejdříve upozorníme studenty na to, že od této lekce budou ve slovníčku téměř vždy 2 tvary - impf. a pf. - ukážeme na příkladu.
Ze slovíček na str. 102 si studenti mohou do sešitu vypisovat slovesa související s cestováním, infinitiv + 1. osoba, i s cizojazyčným překladem.
Stránku si rozdělí na poloviny - 1. sloupeček impf. 2.sloupeček pf.
dostat se, dostanu se
hledat, -ám
čekat, -ám počkat, -ám
najít, najdu
potřebovat, -uju
znát, znám poznat, -ám
prohlížet si, -ím prohlédnout, prohlédnu si
na-,vy,-přestupovat na-,vy-,přestoupit, ím
zahýbat,-ám zahnout, zahnu
zůstávat, -ám zůstat, zůstanu
Zdůraznit, že dokonavá (pf.) forma vyjadřuje vždy budoucnost.
Vyučující klade studentům otázky na vypsaná slovesa, např.
"Co hledáte na nádraží? Co si rád prohlížíte ve městě? Znáte dobře Prahu?"
"Kam nastupujete? Okud kam přestupujete? Co potřebujete v Praze?"
"Čím se dostanete na nádraží? Na koho počkáte na nádraží? Kde vystoupíte?Jak dlouho zůstanete v Praze? Chcete dobře poznat Prahu?"
Na těchto příkladech znovu vysvětlit přítomnost a budoucnost.
Pokračovat na str. 115 - další příklady. Tabulky na str. 116 a 117 rozložit do několika etap. Není vždy nutné si zapamatovat všechny tvary. Student by jim měl rozumět, ale nemusí je používat.
Cvičení 13 + 14 na str. 119 jsou poměrně těžká. Podle úrovně je vyučující buď dělá, nebo nedělá. Osvědčilo se, že studenti si napíšou jako domácí úkol obě cvičení podle Klíče na str. 380 a ve třídě přečíst. Tím si opět zapamatují další tvary a uvědomí si další souvislosti.
Str. 106 + 107 Akuzativ x Lokativ je shrnutí gramatiky z předcházejících lekcí cv. 3, str. 108.
Ze slovíček lze vypsat substantiva, vztahující se k městu, hlavně k Praze - automat, dům, knihovna, kolej, kostel, metro, most, orloj, parkoviště, stanice, ulice (třída), věž, Vltava. Ze str. 104 můžeme vypsat i některé pražské památky na str. 109 jsou adverbia místa - zopakujeme "kde?" z L2, probereme "kam?" i se stranou 110.
Podle mapky Prahy na str. 104, nebo si v informacích v Praze či v nějakém českém centru můžeme říct o plánek Prahy, jdeme z nějakého výchozího místa někam. Student popisuje, jak se tam dostane. Studenti si mohou zahrát scénku - "Prosím Vás, pane (paní, slečno), jak se dostanu ............?".
Snaží se vyzvědět co nejvíce informací o cestě. Lze hrát i scénku na str. 125.
K jednotlivým památkám přidáme informaci, "u, blízko, vedle čeho jsou" (str. 108) - např. "Národní divadlo je u Vltavy" ap. + Cv. 4/109
Str. 111 +112 sloveso vědět + věta, znát + Ak.
Neurčitá a negativní zájmena a adverbia str. 113 + 114
Text "V Praze"
Poslechneme si úvodní část. Zkontrolujeme, čemu studenti rozuměli:
"Jaké město je Praha? Co už v Praze znáte? Kdy tam pojedete? Kdo na mě má počkat na nádraží?"
"Co když na mě nepočká? Jak pojedu?"
Dialogy čteme a ukazujeme na mapce str.121.
Najít si trasu tramvaje č. 22.
Text "Na náměstí" použijeme jako TEST.
1.Studenti poslouchají text a zaškrtávají správnou informaci:
a) uprostřed Prahy je - Malá Strana, Karlův most, Václavské náměstí
b) jsem v Praze - služebně, jako lektor, jako turista
c) chci si prohlédnout - jen Hradčany, Národní divadlo, celou Prahu
d) mapu mám - v tašce, v hotelu, ještě nemám mapu
e) kolem jde - stará paní, mladý muž, hezká dívka
Podle podtržených informací studenti píšou celé vyprávění.
2. Přijeli jste vlakem do Prahy vlakem na Hlavní nádraží. V Praze chcete zůstat týden (week/eine Woche).
Prahu neznáte. Chcete se dozvědět nějaké informace:
a) hledáte "Informace" Informace jsou v hale dole nalevo
b) tam se ptáte: chcete nějaký penzion v centru V centru je penzion Napoleon na Smíchově.
Tady je adresa.
chcete tam jet Pojedete metrem C, přestoupíte na stanici
Florenc na metro B a vystoupíte na stanici
Smíchov a odtud je to asi 300 m.
jízdenky? Můžete si koupit týdenní (weekly/Wochen-) lístek
za 280 Kč.
nemáte české koruny Směnárna (Exchange office/Wechselstube) je také tady v hale.
Tam vzadu, vidíte?
poděkujete
Po probrání této lekce by studenti měli umět:
- poznat, zda jde o sloveso pf. nebo impf. a užít jich ve větách
- rozumět českým číslovkám, říct telefonní číslo, nebo zeptat se na ně, říct číslo domu ap.
- vyznat se alespoň trochu v Praze, poznat nejznámější památky, zeptat se na cestu,
- cestovat HMD
LEKCE 6
Seznámit studenty s tím, co se v této lekci naučí - str. 129.
Číslovky od 1000
Dbát na výslovnost, cv. na str. 131, zeptat se na počet obyvatel v jejich zemi.
Pro zpestření možno vzít prospekty z KIKA, IKEA, EUROPAMÖBEL ap. Postupovat stejným způsobem jako u L5.
Lze též naučit: "Koupil(a) bych si, Chtěl(a) bych ..., ale ...".
Zájmeno "Svůj" str. 132 - 133
Studenti znají částečně z L2 - k této látce se lze vracet vždy, pokud vyučující narazí na problém se zájmenem spojený, nebo pokud student o výklad jeví zájem.
PLURÁL
Studenti říkají plurály substantiv, která znají - mohou se psát na tabuli. Vyučující je může řadit do sloupečků podle rodu i podle měkkosti a tvrdosti. Mž píšeme zvlášť!
Máme tedy např. stoly pokoje mapy židle auta moře lektoři
obrazy dívky okna
Vyučující si připraví známá substantiva a studenti je sami už zařazují do jednotlivých sloupečků - z příkladů pak vyvodíme poučku - str. 133. K subst. přidáme adj. a zájmena. Cv. 3, 4, 5/134.
Pokud studenti znají více Mž, můžeme poučku též vyvodit, pokud ne, vyložíme podle knihy str. 135 - 137.
Křížovka - v křížovce vyškrtejte 10 substantiv a napište k nim plurál, (s adjektivem nebo zájmenem můžete použít v krátkých větách).
Jsou to: doktor, Čech, lístek, dům, věž, kino, sendvič, pstruh, kolega, politik
Z Č A V O C J H B A S M Ž P R
E U I C J K S S E N D V I Č I
I S V Š D Í O T B N A F I E G
U L Ě K O L E G A Č J Ř E C Ú
R U Ž Y K V S D H R I L C H S
A N O E T M I F O U G Í H N Z
B H Č P O L I T I K J S M K Č
M P S T R U H L T M I T V N Ž
K A E G M Ř I P Y Z I E F X B
D L Z B F D Y Ě É Š K I N O S
T P Y Ě V U O Í M R K L P S Ň
K H P T É M X Q I Y Ž M N B V
FUTURUM
Zopakujeme fut. pf. sloves z L5, pak vyložíme fut. impf. sloves + budu. Pro konverzaci mohou studenti používat slovesa obojího vidu, musíme však důsledně opravovat, použije-li student u pf. budu - např. budu vzít.
KDYŽ, AŽ str.142
Můžeme hrát hru: "Až budu mít čas, pojedu do města." Další student vždy z 2. věty udělá 1. a vymyslí si 2. větu. "Až pojedu do města, koupím si svetr. Až si koupím svetr, půjdu do kavárny." atd. Hraje se tak dlouho, dokud to dává smysl.
To stejné s "když".
Text "Návštěva"
Na str. 146 cv. 14 přečteme otázky, jestli studenti rozumějí. Vyučující čte text, nebo posloucháme audionahrávku a studenti si zapisují odpovědi na otázky. Mají před sebou otázky, nedívají se na text.
Poté ještě podle otázek a poznámek opakovat.
Text můžeme zdramatizovat: Monika Kubátová, Pavel Kubát, Lenka, Jana a vypravěč
Návštěvu lze zahrát jako scénku - pan Kubát, paní Kubátová, Lenka, Jana (mohou přijít na návštěvu i jiné osoby, mohou zvonit nebo klepat, str. 152) - s opravdovým pohoštěním.
Opravte:
Návštěvě nabídnu kávu s knedlíkem. Návštěva přijde ve 24 hodin. Dobrý den, to jsou mí manželé Jakub a Jiří. Pan Malý má pro paní Nyklovou květiny a hezkou podlahu. Z Prahy pojedu metrem do Brna. V Praze si chci prohlédnout Reichstag.
Byt - str. 149 - 150
Student by měl umět popsat své bydliště - město, ulici, byt, jednotlivé místnosti a nábytek a vyjádřit svůj názor na byt.
TEST
1. Doplňte:
Moje sestra je už vdaná a bydlí s rodinou v________________. Ulice se jmenuje ____________.
Je to ___________________ulice, stojí tady jen __________________rodinné vilky. Každá vilka má ____________________ zahradu a __________ balkon.
Jejich byt je____________________, má 4 místnosti. Když je celá rodina doma, jedí v__________________________, ale někdy také v _______________________. Jejich malý syn má svůj_____________________. Protože manžel sestry pracuje večer také doma, má svou_______________________. Když se někdo chce dívat na TV, musí jít do ________________. Jejich byt se mi (ne)líbí, protože__________________________________.
2. Převeďte do futura: (Toto cvičení je dosti obtížné, vyučující ho buď použije, nebo ne. Řídí se úrovní třídy.)
Monika a Milena jdou odpoledne na procházku do města. Na náměstí čekají na Mirka, který jede tramvají ze školy. Nakupují v obchodním domě, prohlížejí si svetry a saka. Mirek si bere jeden hezký zelený svetr. U pokladny platí 990 Kč. Vedle ochodního domu je malá útulná kavárna, jdou tam.
Pijou tam čaj a kávu, čtou noviny a časopisy, píšou pohlednici kamarádce a Milena ještě telefonuje domů. Ptá se matky, kdy se otec vrací večer z práce. V 17 hodin odejdou z kavárny domů.
3. Jednodušší varianta: Co budu dělat o víkendu
4. Převeďte do plurálu:
Jeden můj známý je Čech a bydlí v Liberci. Znám ho asi jeden měsíc. Je to tichý, přátelský a sympatický člověk. Má rád sport, americký a francouzský film. Zajímá se také o filosofii. Brzo chce jet do Rakouska, proto pozvu svého nového přítele domů. Přijde i jeden můj rakouský přítel, kolega z práce, a jeho kamarádka. Každý bude něco vypravovat.
Po probrání této lekce by studenti měli umět:
- rozumět číslům a prakticky jich použít - např. čísla telefonů, ceny, čas ap.
- používat v konverzaci plurálu - zatím jen v Nom a Ak
- " budoucího času
- " záladních frází v tématu návštěva - pozvat někoho na návštěvu (str. 356), představit (se) (str.3 56), nabídnout - - něco, připít si, poděkovat za návštěvu, rozloučit se ap.
- popsat byt
- napsat krátký pohled
LEKCE 7
V každé lekci se studenti naučili nějaký minulý čas, ptáme se na známé tvary, píšeme na tabuli a z nich už můžeme poukázat na principy tvoření - str. 162 -168.
Studenti tvoří vlastní příklady, mohou vyprávět, co dělali včera, o víkendu ap.
Cvičení 13/172 a 15/173 připravit doma s klíčem, ve třídě pak kontrola, jestli studenti rozuměli
Dativ str. 155 - 161
U zájmen opět vycházíme ze známých tvarů - "líbí se mi, ti, vám, děkuji ti, vám" ap.
Podle knihy doplnit neznámé tvary
U sloves s dativem na str. 156 konfrontujeme s cizím jazykem, zda jde o stejný pád (jsou-li), pokud se liší (rozumět, zavolat), podtrhneme barevně, studenti používají sloves ve vlastních příkladech.
U předložek str. 160 zdůraznit - "jdu do obchodu, na výlet, jdu ke kamarádce".
Text B "Kde jsi byl tak dlouho?"
Začneme textem B, který je jednodušší.
Vyučující čte, nebo poslech audionahrávky, text po odstavcích a studenti reprodukují, čemu rozuměli.
Jednotlivé odstavce můžeme zahrát ve dvojicích:
1.odst. - já a obchodní partner - přivítání, vymyslet si téma jednání, rozloučení
2.odst. - telefon s manželkou
3.odst. - já a prodavačky
4.odst. - já a manželka
Text lze převést i do futura - některé věty upravit podle smyslu.
Text A - zdramatizovat - já, Pavel, vypravěč
Poté vyprávět, co jsem dělal já (přišel jsem pozdě, až v 18,30, zdržel jsem se v práci, měl jsem jednání, nic jsem nenaplánoval, objednal jsem 2x espresso, na Vánoce jsem byl doma, protože manželka byla nemocná,) a co Pavel (zlobil se, že jdu pozdě, bylo mu zima minulý měsíc nebyl v Praze, byl na služební cestě v Berlíně, pak na chatě,..)
Ve dvojicích sestavte dialog na téma "Můj poslední víkend".
TESTY
1.Doplňte:
A: Jitko, napíšeš (Monika) ___________mail, že k ___________ dnes večer přijdeme?
Musíme ________ pogratulovat ______ svátku. A její přítel Ludvík má stejný den narozeniny.
Musíme ________ také koupit dárek.
B: Už jsem __________ napsala. Odpověděla _____, že dnes nemůže, protože se teprve vrací
__________ rodičů. Musela ________pomáhat pracovat ______ zahradě. Ale zítra večer se na ___________ těší.
2. Napište v minulém čase:
Moje kamarádka Zuzana má v pátek volný den. Protože má ještě čas a je hezky teplo, jde na chvíli do parku. Na tabuli si přečte, že v galerii je výstava Alfonsy Muchy. Jde tam a expozice se jí moc líbí. Venku potká svého kolegu Honzu, který ji pozve do kina, kde hrají zajímavý francouzský film. Potom jdou ještě do kavárny na sklenku vína. Ve 21 hodin se rozloučí a každý jde domů. Je to hezký den.
3. Odpovězte:
Co jste dělali na minulém kurzu češtiny?
Kde jste byl(a) v sobotu večer? Co jste tam dělal(a)?
Komu jste napsal(a) pohled?
Komu jste koupil(a) dárek? K čemu?
Co vám ukázali v Praze?
Po probrání této lekce by měl student umět:
- mluvit o minulosti - "co dělal, kde byl, kam jel" ap. Na totéž se zeptat i partnera.
- zhodnotit něco - co se mu (ne)líbilo (str. 357)
- říct, kolik je komu let, na totéž se zeptat
LEKCE 8
Seznámíme studenty s tím, co se naučí (str. 177).
Opět můžeme přinést prospekty nějakého supermarketu - zopakujeme ceny (lepší než potraviny je např. Drogeriemarkt, Billa ap.)
České koruny - str. 179 - z 2. dílu "Chcete ještě lépe mluvit česky?" str. 284 lze studenty seznámit s historiíí na českých bankovkách (v bance můžeme získat plakát s vyobrazenými bankovkami).
Genitiv sg. str. 182 - 188
Použití gen. sg. můžeme přirovnat k anglickému "much, little" (nepočitatelná substantiva) - příklady
Rozhovor str. 189 zadat jako dom. cv. - příprava podle audionahrávky
Komparace str. 196 - 199
Po procvičení komparace připravit dialog podle textu "Butik" a návodu na str. 193.
TEST:
1. Odpovězte:
a) Čí je tamta kniha? naše česká lektorka
b) Čeho se zítra zúčastníte? ten ekonomický míting
c) Koho se zeptal Jan? ta inteligentní dívka
d) Od kdy do kdy je volno? pátek - neděle
e) Co koupíte? 2 láhve - bílé víno, 1 balíček - čínský čaj,
10 dkg - pražská šunka
2. Odpovězte v negaci:
a) Koupíš si ten menší svetr? Ne, koupím si ten větší (svetr).
b) Jede vlak pomaleji než bus?
c) Líbí se Zdeně ta starší skříň?
d) Vezmeme si ten levnější hotel?
e) Koupil si Jakub nejvíce knih?
f) Je Eliška nejstarší ve třídě?
LEKCE 9
Začneme opakováním a) gen. sg. - mnoho, málo, trochu, 10 dkg, balíček, .......... u subst. nepočítatelných
b) pl. u potravin str. 190, 191 - zdůrazníme pouze 2 - 3 - 4 !!!
- přejdeme ke gen. pl. str. 207 - od čísla 5 + tabulka str.183 - počítatelné předměty - srovnatelné s angl. "many, few" možno použít známých tvarů 5, 6, ... hodin, korun, metrů, kilometrů ap.
Pozor na sloveso v sg. - př. je 5, 6, 24 hodin